Podíváme se na použití modrého konverzního filtru (konkrétně Cokin P021, tedy 80B) pro použití při fotografování v noci. Můžeme se setkat s názorem (a který se dost často vyskytuje), že v digitální fotografii není nutné filtry nasazované na objektiv používat, že vše doděláme při zpracování. Ona to není až tak docela pravda, kromě polarizačního a infračerveného filtru využijeme i barevné konverzní filtry.
A proč tedy jejich efekt nemůžeme nasimulovat až v PC? Vlastně můžeme, ale... Problém je hlavně při fotografování v noci, kde převažuje osvětlení sodíkovými výbojkami s oranžovým světlem. Pokud tedy nastavíme nějaké expoziční parametry, zjistíme, kam až můžeme zajít, aniž by nastal přepal. Problém ale je, že vzhledem k sodíkovým výbojkám se zejména červený kanál saturuje až nepříjemně rychle a pokud budeme chtít tahat detaily ze stínů a navíc budeme vyvažovat bílou, tak se nám buď nepříjemně projeví nedostatečně exponovaný modrý kanál, příp. stíny nebudou proexponovány.
Ale pokud na objektiv nasadíme modrý konverzní filtr, dojde jeho působením k zeslabení červených složek spektra, v důsledku čehož můžeme zvětšit expozici, neboť zabráníme přepalům v červeném a zeleném kanálu.
A nyní přejděme od teorie k praxi, následující fotky jsem pořídil z balkónu na citlivosti ISO 100, 200 a 400. Expoziční čas byl 30s a použil jsem objektiv Pentacon 50/1,8 zacloněný na f/8. Foťák byl Fuji S3Pro.
Bohužel nad přechodem je bílá lampa, která to pere přímo do objektivu, ale výsledky jsou výmluvné, všimněte si zejména parkoviště a chodníku vlevo dole (je tam taková ta načervenalá zámková dlažba s některými šedými kostkami) a trávy dole na trávníku.
Snímky jdou v pořadí modrý filtr, bez filtru a třetí je snímek bez filtru se shodným nastavením RAW konvertoru jako snímek s filtrem pro demonstraci expozičního rozdílu, tedy o kolik nám modrý filtr dovolí natáhnout expozici. Všimněte si i přeexponovaného obrazu bílé lampy, s filtrem je výrazně menší.
ISO 100:
ISO 200:
ISO 400:
Nafotil jsem ještě jednu sadu testovacích snímků. Opět FujiFilm S3Pro a Pentacon 135/2,8. Každá expozice je 30s a f/5,6.
Snímky jdou za sebou v pořadí:
1) Snímek bez filtru a s nulovým nastavením RAW konvertoru
2) Snímek s modrým filtrem a nulovým nastavením RAW konvertoru
3) Snímek bez filtru s vyvážením bílé podle tohoto snímku
4) Snímek s modrým filtrem s vyvážením bíle podle snímku bez filtru pro demonstraci rozdílu
5) Snímek bez filtru s vyvážením bíle podle snímku s filtrem
6) Snímek s modrým filtrem a vyvážením bílé podle tohoto snímku pro demonstraci rozdílu opačným směrem
7) Snímek bez filtru s nastavením RAW konvertoru za účelem dosažení maxima ze snímku
8) Snímek s modrým filtrem s nastavením RAW konvertoru za účelem získání maxima ze snímku
Ve všech případech byla bílá vyvažovana na prakticky stejné místo a u posledních dvou snímků a u vyšších citlivostí je vidět veliký dynamický rozsah S3Pro ve světlech, kdy po SW stažení expozice o 4EV (víc bohužel RAW konvertor neumí) je snímek docela ucházející.
ISO 100:
ISO 200:
ISO 400:
ISO 800:
ISO 1600:
Na výletě po okolí jsem provětral Fuji S3Pro za účelem otestování vhodnosti na skládačky, jelikož to opravdu není speed demon :-). V režimu wide DR se do bufferu vejdou pouhé tři snímky a zapisují se na CF kartu asi 40 sekund (xD je rychlejší, ale tu nemám).
Byl podvečer, zataženo, světlo slabota, tak jsem fotil na ISO400 (vše z ruky, bez stativu), čemuž výsledek odpovídá. Ve skládačkách jsou i chyby, nemazal jsem se s tím, je to jen test, žádné umění.
Závěrem ale mohu konstatovat, že S3Pro v pohodě jde i na skládačky. U předposlední skládačky (poslední byla ve skutečnosti focena dříve ;-)) mi došla 4GB karta (wide RAW ma 25MB a normální 12MB), tak jsem snímky bez oblohy fotil na standard DR a s oblohou na wide DR (obloha jinak byla vysmažená).
Objektivy Pentacon 50/1,8 a Pentacon 135/2,8.
4 snímky 50mm:
6 snímků 135mm:
11 snímků 135mm:
53 snímků 135mm:
58 snímků 135mm:
24 snímků 50mm.
Kolega mi půjčil na otestování nemodifikovaný Canon 350D, tak jsem se rozhodl provést test při snímání noční scény. Otestoval jsem Sigmu SD10, FujiFilm S3Pro a 2xCanon 350D (modifikovaný filtrem ATC-CL1 a nemodifikovaný). Co se týká dynamického rozsahu ve světlech je jednoznačným vítězem S3Pro a co se týká stínů je s Canonem zhruba nastejno (Canon je možná nepatrně lepší, ale možnost přitvrdit expozici bez použití HDR staví S3Pro jednoznačně do role vítěze). Canon 350D modifikovaný a Sigma SD10 jsou více méně uvedeny pro zajímavost :-) U Sigmy je třeba upoznornit na snížení dynamického rozsahu při dlouhých expozicích v důsledku významného příspěvku tepelného proudu (u každého snímku se mimo jiné ve fotoaparátu automaticky odečítá temný snímek) a u Canonu 350 s vyměněným filtrem je zase vyšší citlivost v hluboké červené (charakteristika filtru je posunuta více směrem k IR části spektra kvůli čáře Halfa - 656,3nm, ve které září ionizovaný vodík v emisních mlhovinách).
S každým aparátem jsem exponoval tři snímky, a to s časem 30, 20 a 10s (snímky jsou uvedeny v tomto pořadí). Citlivost byla ISO100 a použit byl ve všech čtyřech případech objektiv Pentacon 50/1,8 zacloněný na f/8.
Počasí bylo bohužel naprd, u letiště pršelo, proto jsou světla v dálce takové bakule, ale díky tomu, že jsem měl zrovna půjčený kolegův 350D, tak jsem si nemohl vybírat...
FujiFilm S3Pro:
Canon 350D nemodifikovaný:
Canon 350D modifikovaný:
Sigma SD10:
Poznámka na konec: při focení se mi podařilo vyfotit explozi jaderné nálože nad Letištěm Praha ;-)