Podíváme se na použití modrého konverzního filtru (konkrétně Cokin P021, tedy 80B) pro použití při fotografování v noci. Můžeme se setkat s názorem (a který se dost často vyskytuje), že v digitální fotografii není nutné filtry nasazované na objektiv používat, že vše doděláme při zpracování. Ona to není až tak docela pravda, kromě polarizačního a infračerveného filtru využijeme i barevné konverzní filtry.

A proč tedy jejich efekt nemůžeme nasimulovat až v PC? Vlastně můžeme, ale... Problém je hlavně při fotografování v noci, kde převažuje osvětlení sodíkovými výbojkami s oranžovým světlem. Pokud tedy nastavíme nějaké expoziční parametry, zjistíme, kam až můžeme zajít, aniž by nastal přepal. Problém ale je, že vzhledem k sodíkovým výbojkám se zejména červený kanál saturuje až nepříjemně rychle a pokud budeme chtít tahat detaily ze stínů a navíc budeme vyvažovat bílou, tak se nám buď nepříjemně projeví nedostatečně exponovaný modrý kanál, příp. stíny nebudou proexponovány.

Ale pokud na objektiv nasadíme modrý konverzní filtr, dojde jeho působením k zeslabení červených složek spektra, v důsledku čehož můžeme zvětšit expozici, neboť zabráníme přepalům v červeném a zeleném kanálu.

A nyní přejděme od teorie k praxi, následující fotky jsem pořídil z balkónu na citlivosti ISO 100, 200 a 400. Expoziční čas byl 30s a použil jsem objektiv Pentacon 50/1,8 zacloněný na f/8. Foťák byl Fuji S3Pro.

Bohužel nad přechodem je bílá lampa, která to pere přímo do objektivu, ale výsledky jsou výmluvné, všimněte si zejména parkoviště a chodníku vlevo dole (je tam taková ta načervenalá zámková dlažba s některými šedými kostkami) a trávy dole na trávníku.

Snímky jdou v pořadí modrý filtr, bez filtru a třetí je snímek bez filtru se shodným nastavením RAW konvertoru jako snímek s filtrem pro demonstraci expozičního rozdílu, tedy o kolik nám modrý filtr dovolí natáhnout expozici. Všimněte si i přeexponovaného obrazu bílé lampy, s filtrem je výrazně menší.

ISO 100:

ISO 200:

ISO 400: